Psal se 1. březen roku 1959 a na autosalonu v německém Lipsku se veřejnosti poprvé představila Škoda Felicia. Dodnes jednoznačně nejslavnější český kabriolet následně patřil k perlám výstav v Ženevě (12.-22. března 1959) a od 4. dubna téhož roku byly tři vozy prezentovány i v New Yorku. Přítomnost na americkém trhu byla tehdy pro Škodu věcí prestiže a Felicia byla do velké míry určena právě pro export.
Velkou pozornost vzbudily snímky vozu 450/Felicia Viléma Heckela, na nichž pózovala miss USA z roku 1957 Charlotte Sheffieldová. Heckelovy fotografie, které byly i součástí inzerátu vábícího americké klienty, vzbudily takový zájem, že Škoda rychle získala v USA patnáct tisíc objednávek ale bohužel je nedokázala uspokojit.
Obytné Dingo
Vzácný obytný přívěs W 4 Dingo od Karosy z roku 1961. Karavan je však zajímavý vzhledem, uspořádáním obytného prostoru i konstrukcí. Pozoruhodná je už hmotnost, která se i díky „boudě“ ze sklolaminátu pohybuje jen okolo 400 kilogramů. Při vývoji se totiž myslelo na požadavek, aby přívěs mohl být tažen vozem které váží 750 až 950 kilogramů, zejména tehdejší Škodou Octavia.
Také rozměry jsou skromné, na délku Dingo měří jen 3750 mm, široké je 1850 mm a 2150 mm vysoké. Výška mezi stropem a podlahou by měla dosahovat 1840 mm. Karavan nabízí obytný prostor o ploše 5,9 m2.
Dobový tisk při představování prototypu psal také o zvláštním příslušenství v podobě stanového přístřešku, který kryl plochu 4,4 m2. A také vyzdvihoval, že karavan umožní obývání čtyřmi s dospělými s možností dalšího ubytování dvou dětí. Čemuž se snad ani nechce věřit.
Vybavení pak zahrnovalo řadu odkládacích prostor, šatník, věšáky, zrcadlo, poličky, rozkládací lůžko nebo kuchyňský kout se skříňkou, sloužící jako příborník, spižírna, zásobárna vody i pracovní stůl. K vaření posloužil plynový vařič.
Tisk také vyzdvihoval nápad použít jako sedadla a opěradla nafukovací matrace, které jsou současně „vhodné na plování“.
Karavan Karosa W 4 Dingo, jehož vzhled navrhl Otakar Diblík, nebyl ve své době zrovna levnou záležitostí, stál minimálně 20 tisíc tehdejších korun. Přitom Škoda Octavia vyšla na 28 tisíc. Možná proto vzniklo tak malé množství kusů.
Futurismus
Futurismus byl úžasný směr a dodnes lze litovat, že se vize našich předků nenaplnily. Vše, co v podobném duchu tvořili, je dodnes krásné a elegantní. Výjimkou není ani tahle Škoda 440 Karosa z roku 1956. Se svým kapkovitým proskleným hardtopem a extravagantními křivkami vypadá božsky.
Pod vší tou krásou není nic jiného, než Škoda 440 Spartak a její páteřový rám. Vzhled si ale důkladně vzali do parády pracovníci v n. p. Karosa Vysoké Mýto. Tvary navrhnul opět Otakar Diblík a celou karoserii ze sedmi dílů vážících pouhých 65 kg vyrobili v Kovovně Karviná technologií Polytex. Ukrývala prostor pro dva cestující a dvě nouzová místa na zadních sedadlech.
V roce 1958 byla vyvinuta upravená přední náprava s odpružením pomocí torzních tyčí. Ve stejné době pak vznikla i zadní náprava s olejo-vzduchovými měchy. Právě model 440 Karosa se hodil na zkoušení podobných novátorských konstrukčních řešení. (Autorem textu je Martin Tolar)